Na svých webových stránkách píšete, že kapela na svém počátku prošla mnoha personálními změnami. Kdo tedy zůstal z první sestavy a co se stalo s ostatními členy?
Kapelu jsem zakládal já s bráchou Pavlem roce 1998. Jako prvního jsme oslovili bubeníka Jugiho (Tomáš Staněk), pak přišli kytaristé Michal Čech a Jirka Brokl, který hraje v kapele Houba. To už UDG hráli se saxofonem (Adam Kupera). Když Jirka kapelu opustil, nastoupil klávesista Michal Jelínek. Ten ale poměrně brzy odešel, a tak jsme se vrátili ke kytarovějšímu zvuku. Pro občasné absence Michala Čecha jsme hledali dalšího kytaristu, a tak k nám přišel Bohouš Němeček. Poslední změna nastala odchodem Michala Čecha, na jehož místo imigroval Guillaume Kondracki a sestava se ustálila na věčnost.
Do vaší historie se dosti nesmazatelně zapsala Francie. Jak první koncerty a s nimi spojený příchod Guillauma Kondrackiho, tak spolupráce francouzských přátel na novém klipu k písni "Předměstí". Proč právě Francie? Jsou francouzi jiní?
Taky jsem nad tím nedávno přemýšlel. Francii máme všichni rádi. V Paříži jsem se po pěti minutách cítil jako doma. Naše tour po Francii byla zábavná a dost důležitá, protože jsme zde potkali Guillauma. Tenkrát jsme netušili, o jak zásadní setkání se jedná, a kdyby nám tenkrát někdo řekl, že s námi bude Guillaum hrát, tak bychom si mysleli, že se zbláznil. Stalo se. Spolupráce s francouzskou partou je výborná. Dokážou si věci rozmyslet, důraz dávají na logiku věci, vkus a myšlenku.
Taky jsem nad tím nedávno přemýšlel. Francii máme všichni rádi. V Paříži jsem se po pěti minutách cítil jako doma. Naše tour po Francii byla zábavná a dost důležitá, protože jsme zde potkali Guillauma. Tenkrát jsme netušili, o jak zásadní setkání se jedná, a kdyby nám tenkrát někdo řekl, že s námi bude Guillaum hrát, tak bychom si mysleli, že se zbláznil. Stalo se. Spolupráce s francouzskou partou je výborná. Dokážou si věci rozmyslet, důraz dávají na logiku věci, vkus a myšlenku.
Jistý španělský promotér prosadil vaši nahrávku do španělského rádia. Jak jste tam byli úspěšní?
Tak to nevím. Rádi bychom zas vyjeli na nějakou zahraniční tour, tak proč ne zrovna Španělsko. Jako kapela jsme si zvykli na cestování, a když to má cizokrajnou příchuť, tak nás to baví o to víc. Dost rádi vzpomínáme na výlet do Stockholmu, ale to je zase na delší vyprávění.
Otázka asi nejvíce na Tomáše Staňka: Výklad názvu kapely (i když její původ je znám), tak také obsahu písní necháváte tak trochu na lidech. Jaký postoj k textům zaujímá kapela jako taková? (Postoj lidí je jistě důležitý, ale jaký je postoj hráčů k tomu o čem hrají?Tak to nevím. Rádi bychom zas vyjeli na nějakou zahraniční tour, tak proč ne zrovna Španělsko. Jako kapela jsme si zvykli na cestování, a když to má cizokrajnou příchuť, tak nás to baví o to víc. Dost rádi vzpomínáme na výlet do Stockholmu, ale to je zase na delší vyprávění.
Jugiho texty se nám líbí. Rozhodně bych nezpíval něco, co by mi nešlo do pusy, nebo do čeho by mě někdo nutil. Občas Tomášovi nazpívám kus ve svahilštině, a on si pak sedne a dá tomu nějakej smysl. Jindy si zas vybírám z toho což už má napsaný, většinou podle toho, jak na mne působí muzika. Obecně nám na textech hodně záleží, i když víme, že čeština je svým způsobem svazující. O spoustě kapel se říká, že zní světově tedy "nečesky", jako by to byla i výhoda. Zkuste si někdy představit tyhle kapely s českými texty a světovost je pryč. K určité kapele čeština jde a k jiné ne. Dost to také záleží na tom, odkud kapela texty bere, a kdo jim je píše. Kdo neumí anglicky, měl by psát česky, a kdo neumí česky, měl by psát anglicky nebo jinak.
Producentem nového alba je opět Milan Cimfe. Jak o něm sami píšete před prvním albem "Chtěli jsme někoho, kdo nám do písniček ve studiu nebude přidávat spousty elektronických cinkrlátek a nebude nás tlačit někam, kam nechceme." Jak moc tedy ovlivňuje "vzhled" vašich skladeb?
Myslím že, Milan Cimfe naše písničky ovlivňuje tak akorát. Když člověk písničku poslouchá, asi mu nedojde, že v tu chvílí mu projíždí bubínkama cca 80 zvukových stop, které se editují, míchají a masterují dohromady. Milan už ví, co a jak potřebujeme. Vycházíme spolu a ve studiu je hlavně pohoda, která je hodně důležitá. Nová deska je podle nás i podle novinářů, kteří ji už slyšeli syrovější, míň uhlazená a taková ryzejší. Doufáme, že mají pravdu, protože přesně to bylo naším záměrem.
S novým albem "Buď a nebe" slibujete založení FUN klubu, do něhož mohou příznivci vstoupit zakoupením originálního CD. Členům slibujete různé bonusové materiály a mimo jiné společné akce na chatách, chalupách, pod stanem… V současné době vystupujete v průměru jednou za 5 dní. Když přičtu koncerty, rozhovory, promoakce… Myslíte, že se vše dá časově zvládnout? Narážím i na to, že v biografii na vašich stránkách je poslední zmínkou plánovaná druhá část koncertního turné k debutovému albu "Ztraceni v inspiracích" na březen 2005!!!Vždy když slyším slovo funclub, tak se mi trochu ježí chlupy na zádech. Nevím jak takovou společnou "udgfamíliji" pojmenovat, ale o něčem podobném jsme uvažovali už delší dobu a teď s novou deskou jsme se rozhodli to spustit. Jedná se o to, že máme hodně věrných fanoušků a chceme se jim nějak odvděčit a zároveň chceme lidem dokázat, že má cenu koupit si naše CD. Myslíme si, že je potřeba nějak podarovat a zvýhodnit každého, kdo si dojde desku koupit do krámu nebo si ji objedná na internetu, protože vypálit si jí v dnešní době není problém. Členové funclubu budou dostávat lístky na určitý koncerty zadarmo nebo se slevou, budou mít přístup k raritním nahrávkám, soukromým fotkám z našich akcí, slevy do shopíku, společný akce a další výhody, které teď nechceme prozrazovat a nebo nás ještě nenapadly. Stihnout se to určitě dá. Jako první chystáme vychytávku na náš křest desky Buď a Nebe 10.-11. 4. 2007 v pražském FUTURU (viz. naše stránky www.udg.cz).