Jeho příjmení je Sonnenschein (Sluneční svit), ale jeho mládí bylo všechno ostatní, než období pěkného počasí. T:mo: "Mý rodiče se rozvedli, když mi byl rok. To nejsou zrovna nejlepší podmínky na začátek! Já jsem bohužel nikdy neměl pořádný rodinný život. Když jsem dřív viděl ostatní děti s jejich rodičema, bylo mi smutno." 19tiletý pokračuje: "Když jsem navštívil Frankyho v Heidlbergu a viděl, jak celá rodina společně jí a směje se, byl jsem za něj rád. Pěkně se to pozorovalo - něco takového jsem si pro sebe taky přál. Protože takhle blaho mi nebylo..."
Domov v zeleni a všechny pod jednou střechou - o tom si T:mo nechal jenom zdát. On a jeho máma bydleli pár let dokonce v jednopokojovém apartmá. "Neměli jsme tolik peněz a museli vážně bojovat!", vzpomíná T:mo. "Nebylo to lehký. Celkem jsme se v Neumünster přestěhovali pětkrát. Pocit opravdového domova jsem si nikdy nemohl pořádně uvědomit." Protože si T:mo a jeho máma nemohli nic pořádného dopřát, začal si brzo vydělávat kapesný. To nebylo vždycky lehký: "Měl jsem víc brigád. V 15ti jsem například tahal do fabriky kartony."
Na svoje teenagerovský léta má T:mo ale ještě další hodně špatný vzpomínky: Když mu bylo 13, ho ve škole zle šikanovali, nadávali mu a dokonce ho mlátili. T:mo: "Byl jsem malý, tlustý s dlouhými vlasy. To jsem byl samozřejmě oblíbená oběť." I přesto z toho ale může vytáhnout pozitivní shrnutí: "Všechny tyhle zkušenosti mě udělaly tím, kdo teď jsem. Na to jsem hrdý! A i přes náše rozdílný backgrounds (původy/výchovy/prostředí) si s Frankym super rozumíme."